Můviťáci aktivně relaxovali na Relaxe!

Třetí víkendovka v rámci projektu Move It! se odehrála o víkendu 4. - 6. května poblíž Rýmařova v podhůří Jeseníků, a sice v areálu Relaxa. Byl slíbený adrenalin, a taky že jo! Už při odjezdu z Olomouce měl vlak zpoždění, a na autobus v Šumperku se dobíhalo, jak kdo mohl. Nakonec ale stihli všichni, a kolem půl sedmé jsme šťastně dorazili až do Žďárského potoka.

Hned po přezutí jsme se seznámili se Simčou, která nás celý víkend provázela po lanových atrakcích. Pak už čekala večeře, ustlání postelí, a pár her na rozehřátí před akční sobotou. Nejvíc zaujalo zpívání zvířátek, a Červená se, line záře. Ačkoliv se nám nechtělo, brzy nás zahnali vedoucí spát, před půlnocí už všechno spalo jako o půlnoci.

Sobotní ráno bylo pro některé jako vstávání do školy. Budíček v sedm, rozcvička s Vendou na téma zumby, kterou si ledaskdo vyzkoušel poprvé (a naposled). Před snídaní jsme dostali i lekci etikety, kdy nám Jahoda vysvětlila, že ani pejsek Fred si nenasbírá plný talíř, aby to pak všechno vyhodil, protože po půl rohlíku už nemá hlad. K obědu už pár lidí tuhle lekci zapomnělo, a tak jen dva - tři si vychutnali špenátovou polévku s opraženým chlebem, zatímco ostatní ji jedli bez chleba. Prostě se stolováním byla vůbec sranda, ani solit druhým jídlo z legrace se nevyplatilo.

Přejděme k adrenalinu: první záležitost, kterou na nás Simča upekla, byla horolezecká stěna. Spousta lidí nevěřila, že drobná slečna dokáže jistit i těžší váhy, ale když pak lezl Radek, ukázalo se, že je to v pohodě. Pár lidem se sice nepovedlo vyšplhat až nahoru, ono osm metrů je osm metrů, ale většina z nás si to aspoň zkusila.

Na bungee trampolíně jsme se vyblbli, každému se povedlo i nějaké to salto, vybraní jedinci zvládli i dvojité, a našli se i takoví, kteří odmítli slézt dolů. Seňa se dokonce zkoušel odrážet hlavou, ačkoliv tato technika se neukázala jako úplně spolehlivá.

Hlavní atrakcí, při které adrenalin stříkal na všechny strany, byly vysoké lanové překážky. Lana, zavěšená sedm metrů vysoko, tvořila trať o osmi nejrůznějších překážkách, ať už jen přelézání rovného lana, tak i houpačky a nášlapy… Jen čtyři lidé se vrátili, protože jim buď došly síly, nebo plně nevěřili svým schopnostem. Ale zkusili to, a to je na tom to nejhlavnější, zúčastnit se. Pár můviťáků zůstalo na zemi po celou dobu, a cestou domů je to třeba i mrzelo, že si nic nezkusili.

Po svačině jsme ošetřili všechno, co se dalo, krátce odpočinuli svalům, a dali si pár her. Utvořil se ringo kruh, beach volejbal, a jakási skupina opalovačů, kteří se opalovali. Kdosi ovšem vytáhl stříkačky, přitáhl dva kontejnery s vodou, a pod vedením Radka a Pavla se naprostá většina zapojila do epické vodní bitvy. Pravda, jednu chvíli boj zeslábl, to když se holky omluvily, že se musí převléct do plavek, ale za chvíli vypukla znova bitva, ještě lítější a ještě nemilosrdnější, než předtím. Čestné slití plným kontejnerem vody vyhrála Bára.

Sobotní večer jsme se zabavili na diskotéce, nejlepší bylo podlézání lana a tancování s balónky. Jako skvělý tanečník se ukázal Lukáš, Seňa, i Dan, z holek stojí za zmínku divoké kreace Jáji, přirozenost Áji, a šílenost Páji. Po náročném dnu už se nám nechtělo ani moc pařit, a tak v jedenáct už všechno spalo.

Neděle, to už nám zbývalo jen rozloučení a zhodnocení, ale našel se i čas na diskuzi, a to o návykových látkách. Někdo obhajoval, někdo odsuzoval, snad si každý vzal něco užitečného. Z dotazníku, pro tentokrát vylepšeného, jsme se dozvěděli, že pes má průměrně 4,3 prstu na každé noze.

Cestou domů se nestalo už moc zajímavého, snad jenom průvodčí byla neuvěřitelně nepříjemná, dvakrát nás seřvala kvůli tomu nejhodnějšímu pejskovi na světě, a ujel nám přestupní vlak, takže jsme dorazili o půl hodinky později. A na nádraží na nás čekal Hynek.

Fotky z akce jsou zde

Radek Hrachovec, koordinátor projektu Move It!